Obsah
Blízké okolí
Zajímavá místa v blízkém okolí
Pěší turistika
ukazatel u zámku v Zahrádkách
Červená značka: Karba - Údolí Peklo - Česká Lípa (ŽSt.)
Červená značka: Sv. Barbora - Jestřebí - Staré Splavy (ŽSt.)
Zelená značka: Jiljov (hradní tvrz) - Holany - Velká Řepčice (Husí cesta)
Modrá značka: Holany - Vlhošť (bývalá hájovna) - Dubá (bus)
Žlutá značka: Karasy - Novozámecký rybník, - Karasy - rozcestí, - Srní (ŽSt.)
ukazatel u železniční stanice Zahrádky
Žlutá značka: Železniční stanice Zahrádky - Karba
V blízkém okolí Zahrádek se nachází celá řada míst, přímo zvoucích zvídavého návštěvníka k výletům.
Opomenout nelze zejména město Česká Lípa, kde k nejvýznamnějším památkám patří Augustiánský klášter s barokní loretou, renesanční letohrádek Červený dům a kostely Máří Magdalény, Povýšení Sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie. Ve městě se dochovalo historické centrum, v jehož středu je náměstí s morovým sloupem, radnicí a řadou hodnotných domů. Jako perla působí rekonstruovaná secesní kavárna Union postavená v roce 1907.
O založení České Lípy , původně slovanské osady, kolují nejrůznější pověsti. podle jedné z nich daroval rozlehlou krajinu mezi Horní Lužicí a Dubou praotci pánů z Lipé Hovorovi kníže Jaromír, podle další založil Českou Lípu r. 1059 Jakub Berka. Doloženo je, že území patřilo Ronovicům.
Vodní hrad Lipá, přístupný veřejnosti teprve od roku 2003, je poprvé zmíněn v 10. století, roku 1263. V areálu hradu se dle pověsti zjevovala bílá paní. Jednou ji potkala dcerka chudého zvonaře a dostala darem hrst suchého listí. Děvče listí zahodilo, jen malá větvička u ní uvízla, ta se ale proměnila ve zlato a zajistila děvčeti i otci slušné živobytí… Na zbytky vodního hradu navazuje již zmíněný tzv. Červený dům – renesanční letohrádek z r. 1583 s fasádou s psaníčkovými sgrafity. Roku 1627 zde byl rovněž Albrechtem z Valdštejna založen Augustiánský klášter, dokončený r. 1761, kde se dnes nachází vlastivědné muzeum.
Proslulou osobností, která ovlivňovala i dění v Českém království byl Jindřich z Lipé, který v první čtvrtině 14. století zastával úřad podkomořího a nejvyššího maršálka.
Dnes je Česká Lípa městskou památkovou zónou s řadou památek, ale i významným kulturním a sportovním centrem.
Obec Sosnová navazuje svojí polohou na jižní okraj České Lípy. První písemné zmínky o obci, dříve nesoucí název Kynast, jsou z první poloviny 16. století. Roku 1856 zasáhl obec rozsáhlý požár, který zachvátil i kapli. Její obnova se uskutečnila v novogotickém slohu v roce 1901. Velmi významnou památkou je tzv. kamenný dům, z větší části vytesaný ve skále, v němž od 18. století do roku 1945 sídlila rodina Abertů, z nichž Johan Georg Abert je označován za alchymistu. Do katastru obce zasahuje NPP Peklo.
Dalším místem, zvoucím k příjemnému výletu je Jestřebí, kde archeologické nálezy zbytků hliněných nádob dokládají osídlení oblasti již ve starší době kamenné. Nejstarší zápisy o skalním hradu Jestřebí pochází z r. 1295. k r. 1352 je zmíněno řemeslné městečko Krušina, které převzalo v 16. století jméno hradu Jestřebí.
První písemná zmínka o obci Provodín je z r. 1376. Za shlédnutí zde stojí přírodní rezervace Provodínské kameny, (2,6 ha), nejvyšší a nejnavštěvovanější je Lysá skála (419 m), známá též jako Spící panna. Prý tady zkameněla dcera rytíře z propadlé vsi Myšlína, která se odmítla provdat za ďábla. Z vrcholku je vynikající rozhled na malebnou krajinu Lužických hor a Máchova kraje. Provodín je vstupní branou do turisticky atraktivního Hradčanského polesí.
Zejména s letní rekreací je spojena oblast Starých Splavů a města Doksy.
Staré Splavy se nachází na západním břehu Máchova jezera. Toto letovisko vyrostlo po první světové válce kolem několika původních chalup. První písemná zmínka o nich pochází již z roku 1553. Na břehu jezera jsou pláže, nad jezerem se tyčí dostupná Jarmilina skála s rozhledem.
Ze starých Splavů je možné po turistické značce vystoupat na čedičový vrch Šroubený s nadmořskou výškou 376 m. Z pískovcových teras jsou pěkné výhledy na Máchovo jezero, Bezděz, Vlhošť, Ronov, Jestřebí, Kozelský hřbet a další místa.
První písemná zmínka o městě Doksy pochází z r. 1293. V r. 1367 zde císař Karel IV. založil Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Kraj inspiroval romantického básníka K. H. Máchu k napsání lyricko-epické básně „Máj„. Za zhlédnutí stojí i náměstí s mariánským sousoším ze 17. stol., kostel sv. Bartoloměje se vzácnou kopií sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony na hlavním oltáři. Varhany z r. 1628 jsou nejstarší v severních Čechách. V nejstarším dochovaném domě Doks, tzv. Hospitálku z r. 1669 je Památník K. H. Máchy. Je zde umístěna i výstava, věnovaná vývoji rybářství a rybníkářství na Českolipsku.
Když hrad Bezděz sešel natolik, že nevyhovoval zvyšujícím se nárokům na bydlení, začal se v Doksech za Jana z Vartenberka po r. 1553 stavět zámek. Po bitvě na Bílé hoře objekt několikrát vydrancovalo císařské vojsko. Majitel panství Václav Berka z Dubé prchal ze země a jeho statků se zmocnil Albrecht z Valdštejna. Po jeho násilné smrti v Chebu dostal panství za odměnu jeden z jeho vrahů plukovník Walter Butler.
V roce 1680 koupil panství i zámek Arnošt Josef z Valdštejna. Až za Valdštejnů počátkem 18. století byl zámek stavebně dokončen.
Podle pověsti se na zámku zjevuje přízrak bílé paní. Měla by to být Alžběta, manželka Kristiána z Valdštejna, v mládí velmi krásná. Neměla ale v životě štěstí. Její jediná dcera se utopila ve vodní nádrži v zámeckém parku. Alžběta od té doby chřadla a brzy rovněž zemřela. Kdo se s paní Alžbětou potká, tomu přinese neštěstí...
Prohlédnout si zde návštěvníci mohou pouze exteriéry.
V letoviscích Doksy a Staré Splavy najdete i řadu restaurací a ubytovacích možností pro širokou klientelu, v sezónu pak kulturní i sportovní vyžití pro všechny návštěvníky.
Místem k romantickým výletům je i blízký hrad Bezděz, který ročně navštíví desítky tisíc návštěvníků. Tento hrad založil v letech 1264 - 1278 král Přemysl Otakar II. V roce 1279 zde byl vězněn mladý král Václav II. se svojí matkou Kunhutou. Bezděz je jedním z nejcennějších, nejznámějších a nejkrásnějších hradů v České republice. V samotné obci Bezděz se nachází románský kostelík sv. Jiljí a stavebně zajímavá památkově chráněná budova fary.
Ideálním výchozím místem k výletům do romantického Máchova kraje je město Dubá, asi 10 km západně od Doks. Město bylo založeno kolem roku 1300, pod dnes již zaniklým hradem, z něhož pocházel významný rod Berků z Dubé. Cenná je empírová radnice z r. 1851, kostel Nalezení či Povýšení sv. Kříže, který je barokní z r. 1744 - 1760, s nádherným průčelím a hodnotným rokokovým zařízením z 18. století. Barokní fara je z roku 1737. I v Dubé je sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií z r. 1726. Mezi technické památky se řadí bývalá věžovitá sušárna chmele na okraji města. Půvabná je ale i lidová architekrura. Velmi působivé je okolí Dubé, z níž značené turistické cesty vedou do nejhezčích koutů Dubských skal.
Zejména s letní rekreací je pro turisty spjata soustava osmi Holanských rybníků. Mezi nimi najdete pozůstatky hrádku Vítkovec z 15. století, založeného Václavem z Vartenberka, který ale velmi brzy pustl. Nedaleko Holan pak zbytky tvrze Jiljov ze 14. století. Holany patří k nejstarším slovanským sídlům na českolipském okrese. První písemné zmínky se datují z roku 1352, kdy obec patřila Berkům z Dubé. Dominantou Holan je pozdně barokní jednolodní kostel sv. Maří Magdalény. Stavba vznikla r. 1789 a má na klenbě fresky od J. Kramolína zobrazující legendy o sv. Maří Magdaléně. V obci shlédnete i několik dobře zachovaných roubených domů z 18. a 19. století.
V blízkém okolí Zahrádek můžete zavítat na celou řadu romantických skalních zřícenin, z nichž jmenujme alespoň Kvítkov - tento skalní hrádek se v současné době nachází na soukromém pozemku a prohlédnout si jej lze po dohodě. První písemná zpráva o něm je z r. 1295, zbudovat jej nechal Jan Vlk z vladycké rodiny Vlků z Kvítkova, opuštěn byl již v 15. století. V obci Kvítkov na návsi je jednolodní kostel sv. Jakuba Většího ze 14. století, který byl barokně přestavěn roku 1726. Turistickou zajímavostí jsou rovněž schody, tesané do pískovce na cestě mezi osadou Robeč a Kvítkovem.
Další dnes již zříceninou jsou zbytky hrádku Hřídelík z druhé poloviny 13. století. Tento hrádek je zajímavý tím, že byl využíván jako vězení pro provinilé kněze. Zanikl rovněž v 15. století.
Zajímavé je rovněž původně slovanské hradiště Chudý Hrádek, zmiňované již na přelomu 14. a 15. století.
Historie obce Stvolínky sahá až do 12. století. Nejstarší historicky doložená písemná zmínka je z roku 1197. Již ve 14. století je zmiňován kostel Všech svatých, který je pokládán za jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Kolem roku 1811 došlo k jeho přestavbě v empírovém slohu. V obci, na místě bývalé tvrze, se nachází zámek, původně v renesančním slohu, který ve 2. polovině 18. stol. prošel rokokovou adaptací. Shlédnout lze pouze exteriéry. Necelé dva km od obce je přírodní památka Kaňon potoka Kolné s menším vodopádem. Na východním břehu Koňského rybníka je nápadná pískovcová skála Smrtka, která získala název podle lidového zvyku shazování figuríny do rybníka při jarním vynášení smrti ze vsi.
Majestátní polohou se vyznačuje nynější zřícenina hradu Ronova, o němž první zmínka pochází z r. 1429. Říká se, že ve zříceninách Ronova jsou ukryty poklady, hlídané obrem s ohnivýma očima. Spatřit je však můžeme pouze na květnovou neděli. Také tu lze potkat přízrak bývalého ronovského pána, který se chtěl zmocnit zlaté korunky hadí královny, sídlící pod hradem. Málem ale přišel o život. Po smrti tu pak začal obcházet jeho duch...
Bývalým městečkem, v minulosti majetkem pražského biskupství jsou Blíževedly. Na náměstí stojí převážně empírové kamenné domy, pocházející většinou z doby po požáru v r. 1859. Hezká původní lidová architektura, dřevěné roubené a hrázděné domy z 18. a 19. století. Původně gotický kostel sv. Václava byl barokně přestavěn. V jižní části náměstí se nachází barokní sloup Nejsvětější trojice z r. 1714.
Na úpatí Českého středohoří, 7 km severovýchodně od Úštěku leží městečko Kravaře. O stáří obce vypovídá její název, odvozený ze služebního zaměstnání obyvatel, jež bylo u nás obvyklé v 10. – 12. století. Nad Bobřím potokem se zde táhne pásmo kamenných stodol, které dříve nahrazovaly městské hradby. Necelé tři km od Kravař je chráněný přírodní výtvor Bobří soutěska, který tvoří peřeje a vodopády stejnojmenného potoka. V roubené rychtě, která je významnou památkou lidové architektury, se nachází muzeum s expozicí lidového umění.
Zvídavého návštěvníka zve k návštěvě i nedaleké město Úštěk, městská památková rezervace u soutoku Haberského a Mukařovického potoka. Několik domů na zdejším náměstí si zachovalo gotické dispozice s podloubím. Místním unikátem jsou tzv. Ptačí domky, které postavili italští dělníci, stavějící zde železnici. Tyto domky mají skalní podklad a jsou vystrčené na pískovcových výstupcích. V Úštěku shlédnete i lidové stavby a zbytky městského opevnění. Pozdně barokní je kostel sv. Petra a Pavla z r. 1764 – 1772, barokní fara od O. Broggia je z r. 1772 a barokní hřbitovní kaple z r. 1670. Hrad, původně gotický ze 14. století byl postupně přestavován a od r. 1779 sloužil jako sladovna. Okolí Úštěku je rovněž nádherné, rybník Chmelař slouží k vyhledávané letní rekreaci.